Afghánistán | tescoreality.cz

Jeden milion migrantů zadržených úřady za posledních 8 let

165 kilometrů dlouhý a čtyři metry vysoký plot na maďarské jižní hranici existuje již osm let a během této doby úřady zadržely téměř milion migrantů, uvedla mluvčí Maďarské vlády Alexandra Szentkirályi v Röszke na srbském- Maďarská hranice, v místě dřívějšího útoku na hlídky.

Alexandra Szentkirályi připomněla, že v současnosti nejagresivnější v ochraně evropských hranic před nelegálními migranty bylo Maďarsko. Plnila tím také svůj závazek ze Schengenské dohody bránit nelegální migraci do Evropské unie.

Maďarsko vydalo na ochranu hranic již 600 miliard forintů (1,5 miliardy eur), Evropská unie však dosud proplatila pouze 1,5 procenta z této částky.

Mezitím Maďarsko také hlídá hranice EU, když chrání své vlastní hranice, zdůraznila mluvčí vlády. Jak řekla, „migrace je naše Maďarská tichá válka, kde břemeno zajištění toho, aby Evropa zůstala Evropou, leží na našich Maďarských bedrech“.

Mluvčí Maďarské vlády Alexandra Szentkirályi

Maďarsko nyní bojuje s nelegální migrací necelou dekádu. Tento čin by měl být uznáván, podporován a respektován, ale místo toho je neustále pod útokem, upozornila Alexandra Szentkirályi.

Slovy mluvčí vlády: „Zatímco pracujeme, bohužel nezahálí ani Brusel, který se nám snaží vnutit povinnou kvótu migrantů“.

Podle plánu, pokud členský stát odmítne přijmout migranty, musel by zaplatit přibližně 8 milionů forintů (20 550 EUR) za migranta.

Maďarsko však tomuto tlaku neustoupí, nebude akceptovat povinné kvóty a tábory migrantů a bude proti tomu bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, zdůraznila.

György Bakondi, hlavní poradce předsedy vlády pro vnitřní bezpečnost, připomněl, že gangy pašeráků lidí se stále více organizují, zatímco skupiny 100 nebo 200 členů se snaží nelegálně překročit hranici nebo se o to pokoušejí na 19 místech současně. Překračování hranic a pašeráci jsou také stále násilnější a neustále útočí na ploty, vozidla, elektronická detekční zařízení a hlídky. Letos už bylo zraněno sedm policistů.

György Bakondi, hlavní poradce premiéra pro vnitřní bezpečnost.

Na vojvodinské (srbské) straně hranice nedošlo k žádnému útoku na obyvatelstvo od roku 2015. V poslední době však došlo ke dvěma nebo třem takovým incidentům, kdy byl ruční granát vržen na soukromý dům a útok nožem na lidi sedí na terase, upozornil György Bakondi.

Mezitím se počet překračujících hranice neustále zvyšuje, maďarské úřady zasáhly v prvním čtvrtletí letošního roku proti 27 600 migrantům, ve druhém 36 490 a ve třetím 43 300.

Většina migrantů jsou občané Sýrie, Afghánistánu, Turecka a Pákistánu. Mezi nimi turečtí občané vstupují do Srbska legálně a poté se snaží nelegálně vstoupit do EU.

Spojenci Ruska ve Střední Asii tvrdí, že nebudou hostit prchající afghánské uprchlíky

Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti nebo CSTO, která zahrnuje tři středoasijské země s hranicemi s Afghánistánem, říká, že její členové nemají v plánu přijímat afghánské uprchlíky uprostřed politické a bezpečnostní krize.

A view of the meeting of the Collective Security Treaty Organization, in Dushanbe, Tajikistan, on September 16, 2021

Členové ruského bezpečnostního bloku, který zahrnuje některé země sousedící nebo blízké Afghánistánu, nemají v plánu přijímat afghánské uprchlíky uprostřed politické a bezpečnostní krize v zemi, uvedl člen bloku Kazachstán.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) zahrnuje tři středoasijské státy – Tádžikistán, který má dlouhou hranici s Afghánistánem, Kyrgyzstánem a Kazachstánem – a také několik vzdálenějších bývalých sovětských republik.

Na čtvrtečním setkání hlav států bloku v Tádžikistánu kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev „podpořil společný postoj CSTO, že umístění afghánských uprchlíků nebo cizích vojenských základen na území našich zemí je nepřijatelné,“ uvedl úřad. v prohlášení.

Další dva středoasijské státy, Uzbekistán a Turkmenistán, hraničí s Afghánistánem, ale nejsou členy CSTO.

Uzbekistán však také uvedl, že povolí pouze krátkodobý tranzit uprchlíků prostřednictvím plánů do třetích zemí.

Prezident Tádžikistánu vyzývá k inkluzivní vládě v Afghánistánu

Afghánistán je po stažení koaličních sil na pokraji humanitární katastrofy a potřebuje inkluzivní vládu s účastí všech národnostních menšin, říká prezident Tádžikistánu Emomali Rahmon.

In this March 30, 2021 file photo, President of Tajikistan Emomali Rahmon speaks at the 9th Ministerial Conference of the Heart of Asia - Istanbul Process in Dushanbe, Tajikistan. — In this March 30, 2021 file photo, President of Tajikistan Emomali Rahmon speaks at the 9th Ministerial Conference of the Heart of Asia – Istanbul Process in Dushanbe, Tajikistan.

Prezident Tádžikistánu Emomali Rahmon vyzval k ustavení inkluzivní vlády v Afghánistánu za účasti všech národnostních menšin.

Rahmon se setkal s pákistánským ministrem zahraničí v hlavním městě Dušanbe a vyměnili si názory na řadu otázek včetně Afghánistánu, uvedlo předsednictví ve středu v prohlášení.

Pákistánský ministr zahraničí Shah Mahmood Qureshi je čtyřčlenný národ – Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán a Írán – na turné, aby se podělil o pohled Islámábádu na nejnovější vývoj v Afghánistánu.

Emomali Rahmon přijal Afghánistán, kde Taliban převzal moc, je po stažení koaličních sil na pokraji humanitární katastrofy.

Došlo jim, že složitá a nebezpečná situace ve válkou zničené zemi je regionálním a globálním problémem, a to nejen pro Afghánce.

„Je jasně evidentní, že Tálibán porušuje své předchozí sliby vytvořit prozatímní vládu za široké účasti dalších politických sil v zemi a připravuje se na vytvoření emirátu,“ stojí v prohlášení.

„Tádžikistán důrazně odsuzuje všechny formy bezpráví, vražd, rabování a pronásledování afghánského lidu, zejména Tádžiků, Uzbeků a dalších národnostních menšin.“

V tiskové zprávě se uvádí, že Tádžikistán jako soused vždy podporoval obnovení trvalého míru a stability v Afghánistánu a zůstává oddán této pozici.

„Je nutné ustavit inkluzivní vládu za účasti všech národnostních menšin, zejména Tádžiků, kteří tvoří více než 46 procent populace v Afghánistánu,“ řekl Rahmon.

Řekli, že státní struktura v Afghánistánu by měla být určena referendem a měly by být brány v úvahu zájmy všech občanů země.

Prezident řekl, že Tádžikistán neuzná žádnou jinou vládu vytvořenou „útlakem a stíháním“ a bez zohlednění zájmů všech afghánských národů, zejména menšin.

„Tádžikistán vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření k zajištění míru a stability v Afghánistánu… další lhostejnost mezinárodního společenství k současné situaci v Afghánistánu by mohla vést k vleklé občanské válce,“ stojí v prohlášení.

Prezident Rahmon podle tiskové zprávy zprostředkoval pákistánské straně konstruktivní návrhy na zajištění míru, stability a dalšího udržitelného rozvoje v sousední zemi.

Koordinovaný přístup

V krátkém prohlášení pákistánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Qureshi zdůraznil, že Pákistán i Tádžikistán budou mít z mírového a stabilního Afghánistánu obrovský prospěch, pokud jde o posílenou hospodářskou spolupráci a propojení.

Zdůraznili také význam koordinovaného přístupu k realizaci společných cílů propojeného regionu.

Rahmon souhlasil s „koordinovaným přístupem“ a řekl, že se těší na přijetí pákistánského premiéra Imrana Khana na zářijovém summitu Organizace pro spolupráci v Šanghaji.

V Dušanbe se konala devátá ministerská konference „Srdce Asie – Istanbulský proces“

30. března 2021 se v Dušanbe konala devátá ministerská konference „Srdce Asie – Istanbulský proces“ pod heslem „Posílení společnosti pro mír a rozvoj“.

Konference na vysoké úrovni se zúčastnil prezident Afghánistánské islámské republiky pan Mohammad Ashraf Ghani, jakož i ministři zahraničních věcí a zástupci 15 zúčastněných zemí, včetně Tádžikistánu, Afghánistánu, Íránu, Turecka, Ázerbájdžánu, Pákistánu , Katar, Kazachstán, Indie, Uzbekistán a Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Čína, Rusko. 16 dárcovských zemí bylo přítomno ve formátu tváří v tvář a 16 regionálních a mezinárodních organizací ve formátu online.

„Istanbulský proces“ si klade za cíl posílit regionální bezpečnost i hospodářskou a politickou spolupráci s Afghánistánem prostřednictvím dialogu a opatření k budování důvěry. Regionální dialog začal spoluprací v boji proti terorismu, boji proti obchodu s drogami, chudobě a extremismu.

Fórum zahájili prezident Tádžické republiky Emomali Rahmon a prezident Afghánské islámské republiky Muhammad Ašraf Ghaní.

Hlava státu Emomali Rahmon na začátku svého projevu zdůraznil, že Tádžikistán a Afghánistán mají dlouhodobé historické vztahy v různých oblastech. Slavní lidé spřátelených zemí sdílejí společný jazyk a kulturu, jejíž historické kořeny sahají tisíce let zpět. Je samozřejmé, že nám není osud našich afghánských bratrů lhostejný. „Každá bolest a utrpení afghánského lidu se dotkne srdce každého Tádžičana,“ řekl prezident Emomali Rahmon.

Je třeba poznamenat, že tádžický prezident Emomali Rahmon na několika summitech opakovaně vyzýval světové společenství, aby pomohlo vyřešit afghánský problém, protože krize v této zemi je mezinárodním problémem.

Hlava státu Emomali Rahmon poukázala na důležitost činností a statusu „srdce Asie – Istanbulského procesu“ od jeho založení v roce 2011 až dodnes.

Tádžikistán plně podporuje provádění komplexní mezinárodní strategie k zajištění stability a obnovení míru v Afghánistánu.

Jsme přesvědčeni, že dnešní událost v Dušanbe poskytne nový podnět k řešení problémů v Afghánistánu a zavedení nových mechanismů k obnově země. Emomali Rahmon vyjádřil důvěru, že mezinárodní společenství svými novými iniciativami a návrhy dále posílí mechanismus spolupráce a podpory Afghánistánu.