Poražené Německo | tescoreality.cz

Němečtí zelení jsou pro platby reparací Polsku za druhou světovou válku

Němečtí zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Poslanec Bundestagu ze Strany zelených Manuel Sarrazin kritizoval odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny jako „morálně a politicky těžko ospravedlnitelné“.

Zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny bylo „morálně a politicky stěží ospravedlnitelné“, kritizoval poslanec Zelených za Bundestag Manuel Sarrazin v dokumentu, který má Süddeutsche Zeitung k dispozici .

Německo nemůže „prohlásit debatu za ukončenou, pokud ještě neskončila pro naše polské partnery a přátele jako první oběti německé útočné války,“ zdůraznil Sarrazin. Existují „slepá místa německé viny během války a okupace v Polsku, která se nadále jen stěží bere v úvahu“.

Německo nyní musí vyjít vstříc svým sousedům „empatií“. Vyzval federální vládu, aby vyslala signál, že je připravena „udělat svůj domácí úkol“. V roce 2017 Polsko odmítlo jakékoli nároky na reparace ze strany Polska a odkázalo na zproštění povinnosti sousední země z roku 1953. Otázka je právně i politicky uzavřená.

Otázka reparací jako hlavní problém vztahů

Krátce před 75. výročím konce války 8. května však vládní politik Arkadiusz Mularczyk (PiS) oznámil, že jím pověřená komise určila válečné škody způsobené Německem . Tehdy je ale ještě neměl vyčíslené.

Podle průzkumu „Německo-polského barometru“ je nyní otázka reparací považována za hlavní problém ve vztazích a jako důvod ji uvádí 58 procent Poláků a 52 procent Němců, jak uvádí Süddeutsche Zeitung . Sarrazin poznamenal, že ve Varšavě zavládlo „všeobecné zklamání“ z výsledků německo-polské spolupráce. To by mohlo vést k tomu, že se věci po prezidentských volbách na konci června ujme polská vláda. Pak by došlo ke konfliktu mezi Berlínem a Varšavou.

Němci by měli platit z „lidskosti“ a „dobré vůle“.

Zelený politik představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby Polsku. Jako humanitární gesto by Německo mělo zřídit fond, ze kterého by se mohly hradit léčebné náklady pro oběti války a okupace. Druhý fond by měl být použit jako „gesto dobré vůle“ k odškodnění obětí a jejich dětí, které dosud nebyly brány v úvahu.

Sarrazin navrhl „symbolické odškodnění“ pro místa, kde němečtí vojáci spáchali válečné zločiny. Navíc by muselo být zdokumentováno co nejvíce obětí okupace. Příspěvek do polského kulturního projektu je také vhodný a „důležitý krok“ v usmíření. Německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) příští úterý navštíví Varšavu. (citát)

Teaser: Poslanec Spolkového sněmu Zelených Manuel Sarrazin se vyslovil pro to, aby Německo udělalo ústupky v platbách reparací Polsku. Představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby.

Druhá světová válka: Polsko požaduje stamiliardové válečné reparace

Pár dní před 80. výročím začátku druhé světové války se v Polsku znovu ozývaly výzvy k německým reparacím. Podle dosud nezveřejněné zprávy parlamentní komise se toto číslo pohybuje kolem 850 miliard amerických dolarů (766 miliard eur). Tato suma by byla stále vyšší než číslo, které loni uvedl člen vládnoucí PiS Arkardius Mularczyk. Zástupce Sejmu pro otázku reparací tehdy hovořil o 690 miliardách eur.

Že ustoupit od takových požadavků nepřipadá v úvahu, ve středu potvrdil i premiér Mateusz Morawiecki. „Polsko dodnes nedostalo od Německa adekvátní odškodnění za zvěrstva druhé světové války,“ řekl Morawiecki novinám mediální skupiny Funke. Země ztratila ve druhé světové válce šest milionů lidí – „mnohem více než jiné země, které obdržely rozsáhlé reparace. To není fér. Tak to nemůže zůstat.“

Berlín vidí požadavky vypořádané smlouvou dva plus čtyři

Morawiecki však částku neuvedl. „Budeme vážně určovat částku, kterou požadujeme,“ zdůraznil. Morawiecki neakceptuje námitku, že Polsko se již v roce 1953 zřeklo reparačních plateb. „To byla smlouva mezi Polskem a NDR, kterou neuznáváme.“ Kromě smlouvy s NDR však Polsko své odstoupení potvrdilo i ve smlouvě o normalizaci vztahů se Spolkovou republikou z roku 1970.

Berlín rovněž zastává názor , že tato otázka byla vyřešena dohodou dva plus čtyři z roku 1990 . Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz naopak věří, že německá vláda ustoupí . „Věc je často prezentována jako konflikt, ale mám dojem, že německá strana je našim požadavkům docela otevřená,“ řekl v únoru Czaputowicz.

Zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/ausland/2019/zweiter-weltkrieg-polen-fordert-hunderte-milliarden-an-reparationen/

Německo zaplatilo poslední splátku odškodnění za první světovou válku o 92 let později

Teprve 92 let po skončení 1. světové války Německo zaplatilo poslední splátku válečných reparací stanovenou podle ustanovení Versailleské smlouvy. Poslední kompenzační tranši ve výši 70 milionů EUR převedla Bundesbanka na účty vlád Velké Británie a Francie v roce 2010.

Příčiny druhé světové války

Po skončení 1. světové války byla 28. června 1919 ve Versailles podepsána mírová smlouva a v jejím rámci bylo poražené Německo zatíženo povinností platit válečné reparace. V roce 1921 speciálně jmenovaná Mezispojenecká reparační komise stanovila celkovou výši reparací zemím Dohody a spojeneckým zemím za ztráty, které jim vznikly během nepřátelských akcí, na 132 miliard zlatých marek.

Na lázeňské konferenci v roce 1920 bylo dohodnuto, že Francie obdrží 52 procent hlasů. reparační částky, Anglie 22 %, Itálie 10 % a Belgie 8 pro., Portugalsko a Japonsko po 0,75 procenta. Zbývajících 6,5 procenta. Řecko, Rumunsko, Jugoslávie a další způsobilé státy měly dostat.

V srpnu 1921 Německo zaplatilo první splátku ve výši 1 miliardy zlatých marek, ale od začátku dalšího roku začala německá vláda představovat nové potíže a vzhledem k tomu, že země neměla dostatečnou platební kapacitu, bylo splácení škod přerušeno.

Ve 20. letech 20. století byla dvakrát změněna pravidla pro placení reparací, čímž se jejich celková výše mírně snížila na 112 miliard zlatých marek. Podle různých propočtů platila Výmarská republika do roku 1932 cca 25-30 procent částky. původně předpokládanou výši odškodnění. Po nástupu Hitlera k moci byly platby pozastaveny.

Rakousko a Maďarsko neplatily prakticky žádné reparace. V roce 1922 Bulharsko zaplatilo 173 milionů zlatých franků a v roce 1923 byla částka bulharských reparací snížena na 550 milionů zlatých franků. Na konferenci v Lausanne v roce 1932 byly bulharské a turecké reparační závazky zrušeny.

Po druhé světové válce převzala odpovědnost za celou zbývající částku reparací za první světovou válku Spolková republika Německo. V roce 1953 bylo na londýnské konferenci dohodnuto, že platby musí být dokončeny do roku 1983. Naběhlé úroky mělo Německo zaplatit až po budoucím znovusjednocení a první splátka byla zaplacena v roce 1996.

Mnoho historiků postupem času dospělo k závěru, že Versailleská smlouva nedosáhla svých cílů a zatížit zemi obrovskými dluhy – protože Německo mělo pokrýt nejen válečné ztráty, které způsobilo, ale všechny náklady války – nebylo to pravé. nejlepší řešení.

Po skončení druhé světové války se přístup změnil, a přestože bylo Německo nuceno finančně kompenzovat ostatní národy, větší důraz byl kladen na obnovu Evropy.

„Po druhé světové válce bylo rozhodnuto pověsit vůdce, ale ne potrestat národ. Po první světové válce byl opak pravdou“ – komentoval ekonom prof. Mark Harrison. (PAP)