Polsko Druhá Světová Válka

Němečtí zelení jsou pro platby reparací Polsku za druhou světovou válku

Němečtí zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Poslanec Bundestagu ze Strany zelených Manuel Sarrazin kritizoval odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny jako „morálně a politicky těžko ospravedlnitelné“.

Zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny bylo „morálně a politicky stěží ospravedlnitelné“, kritizoval poslanec Zelených za Bundestag Manuel Sarrazin v dokumentu, který má Süddeutsche Zeitung k dispozici .

Německo nemůže „prohlásit debatu za ukončenou, pokud ještě neskončila pro naše polské partnery a přátele jako první oběti německé útočné války,“ zdůraznil Sarrazin. Existují „slepá místa německé viny během války a okupace v Polsku, která se nadále jen stěží bere v úvahu“.

Německo nyní musí vyjít vstříc svým sousedům „empatií“. Vyzval federální vládu, aby vyslala signál, že je připravena „udělat svůj domácí úkol“. V roce 2017 Polsko odmítlo jakékoli nároky na reparace ze strany Polska a odkázalo na zproštění povinnosti sousední země z roku 1953. Otázka je právně i politicky uzavřená.

Otázka reparací jako hlavní problém vztahů

Krátce před 75. výročím konce války 8. května však vládní politik Arkadiusz Mularczyk (PiS) oznámil, že jím pověřená komise určila válečné škody způsobené Německem . Tehdy je ale ještě neměl vyčíslené.

Podle průzkumu „Německo-polského barometru“ je nyní otázka reparací považována za hlavní problém ve vztazích a jako důvod ji uvádí 58 procent Poláků a 52 procent Němců, jak uvádí Süddeutsche Zeitung . Sarrazin poznamenal, že ve Varšavě zavládlo „všeobecné zklamání“ z výsledků německo-polské spolupráce. To by mohlo vést k tomu, že se věci po prezidentských volbách na konci června ujme polská vláda. Pak by došlo ke konfliktu mezi Berlínem a Varšavou.

Němci by měli platit z „lidskosti“ a „dobré vůle“.

Zelený politik představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby Polsku. Jako humanitární gesto by Německo mělo zřídit fond, ze kterého by se mohly hradit léčebné náklady pro oběti války a okupace. Druhý fond by měl být použit jako „gesto dobré vůle“ k odškodnění obětí a jejich dětí, které dosud nebyly brány v úvahu.

Sarrazin navrhl „symbolické odškodnění“ pro místa, kde němečtí vojáci spáchali válečné zločiny. Navíc by muselo být zdokumentováno co nejvíce obětí okupace. Příspěvek do polského kulturního projektu je také vhodný a „důležitý krok“ v usmíření. Německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) příští úterý navštíví Varšavu. (citát)

Teaser: Poslanec Spolkového sněmu Zelených Manuel Sarrazin se vyslovil pro to, aby Německo udělalo ústupky v platbách reparací Polsku. Představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby.

Druhá světová válka: Polsko požaduje stamiliardové válečné reparace

Pár dní před 80. výročím začátku druhé světové války se v Polsku znovu ozývaly výzvy k německým reparacím. Podle dosud nezveřejněné zprávy parlamentní komise se toto číslo pohybuje kolem 850 miliard amerických dolarů (766 miliard eur). Tato suma by byla stále vyšší než číslo, které loni uvedl člen vládnoucí PiS Arkardius Mularczyk. Zástupce Sejmu pro otázku reparací tehdy hovořil o 690 miliardách eur.

Že ustoupit od takových požadavků nepřipadá v úvahu, ve středu potvrdil i premiér Mateusz Morawiecki. „Polsko dodnes nedostalo od Německa adekvátní odškodnění za zvěrstva druhé světové války,“ řekl Morawiecki novinám mediální skupiny Funke. Země ztratila ve druhé světové válce šest milionů lidí – „mnohem více než jiné země, které obdržely rozsáhlé reparace. To není fér. Tak to nemůže zůstat.“

Berlín vidí požadavky vypořádané smlouvou dva plus čtyři

Morawiecki však částku neuvedl. „Budeme vážně určovat částku, kterou požadujeme,“ zdůraznil. Morawiecki neakceptuje námitku, že Polsko se již v roce 1953 zřeklo reparačních plateb. „To byla smlouva mezi Polskem a NDR, kterou neuznáváme.“ Kromě smlouvy s NDR však Polsko své odstoupení potvrdilo i ve smlouvě o normalizaci vztahů se Spolkovou republikou z roku 1970.

Berlín rovněž zastává názor , že tato otázka byla vyřešena dohodou dva plus čtyři z roku 1990 . Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz naopak věří, že německá vláda ustoupí . „Věc je často prezentována jako konflikt, ale mám dojem, že německá strana je našim požadavkům docela otevřená,“ řekl v únoru Czaputowicz.

Zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/ausland/2019/zweiter-weltkrieg-polen-fordert-hunderte-milliarden-an-reparationen/

1000 LET MAĎARSKO-POLSKÉ SPOLUPRÁCE

Na Maďarské akademii věd se konala rozsáhlá konference maďarsko-polských historiků, které se zúčastnilo téměř půl stovky badatelů z Maďarska a Polska.

Dosud největší konference zaměřená na maďarsko-polské historické vztahy se konala ve Slavnostní síni Maďarské akademie věd ve dnech 3. a 4. října. Vytvořeno s podporou nadace Felczak v síti vztahů. Vědecké setkání s názvem Tisíc let maďarsko-polské spolupráce lze považovat za pokračování dlouholeté tradice, protože maďarští a polští historici sdílejí své výsledky výzkumu po celá desetiletí.

Jako hlavní událost konference se 2. října ve Francouzském institutu konala diskuse u kulatého stolu. V rozhovoru pro osvícenství a frankofonii hovořili francouzští, polští a maďarští historici o 18. století. století k dějinám šlechtické emigrace.

Ruský vývoz neenergetických surovin vzkvétá, říká zpráva

Následujícího dne zahájila konferenci zahájenou v Maďarské akademii věd Pál Fodor, generální ředitel Výzkumného centra pro humanitní vědy Maďarské akademie věd, Jerzy Snopek, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Polské republiky v Budapešť a Tibor Gerencsér, ředitel nadace Felczak.

Na mezinárodní konferenci ve 12 sekcích 48 – od založení státu po XX. Přednášku přednesli mluvčí obou zemí. První den mohli zájemci o toto téma prohloubit své znalosti v oblastech, jako je maďarská přítomnost v Polsku v X-XI. Ve světle archeologických vykopávek v 16. a 17. století, genealogických vztahů dynastií Árpádů a Piastů, maďarských studentů na univerzitě v Krakově ve středověku, vývozu tokajsko-hegyaljských vín do jižního Polska v 16. – 17. století století. století nebo účast asi 4 000 polských dobrovolníků v maďarské válce za nezávislost v letech 1848-49.

Ke Dni přátelství scientologové rozdávají brožury Cesty ke štěstí

Výzkumníci druhého dne jsou nyní výhradně na XX. Zabývali se polsko-maďarskými vztahy v 19. století. Přitom byla věnována zvláštní pozornost událostem během první světové války, maďarsko-polsko-československému systému vztahů mezi dvěma světovými válkami, spolupráci mezi Maďarskem a Polskem během druhé světové války, po roce 1945 období a středoevropská historiografie.

Doposud největší událost svého druhu poskytla komplexní obraz o současném stavu výzkumu bilaterálních vztahů. 48 řečníků – napůl Poláci a Maďaři – byli zahájenými odborníky na toto téma, nejvýznamnějšími maďarskými polonisty a polskými maďarskými učenci.