Agentura se dozvěděla o jednáních mezi americkým ministerstvem financí a Indonésií o cenách ruské ropy

Mluvčí amerického ministerstva financí Elizabeth Rosenbergová by měla příští týden navštívit Indonésii a Singapur. Během návštěvy plánuje projednat cenové limity ruské ropy s místními úřady.

Rosenberg se také setká se zástupci energetiky a finančního byznysu, uvedla agentura.

Brazilští obráběči kovů podepsali smlouvu s TK Elevator

Vedoucí představitelé zemí G7 již dříve uvedli, že plánují zastropovat cenu ruské ropy, aby snížili ruské příjmy a stabilizovali ceny energií. Ruský vicepremiér Alexander Novak se naopak domnívá, že by takový krok mohl způsobit ještě více problémů – způsobí nerovnováhu na trhu a nárůst kotací. 5. srpna tisk uvedl , že na rozdíl od G7 asi polovina zemí G20 nepodporuje touhu USA izolovat Rusko od mezinárodního společenství. Fed by měl držet trhy práce napjaté pro inkluzivnější ekonomiku

5. srpna ruský prezident Vladimir Putin zakázal do konce roku 2022 transakce s akciemi cizinců z „nepřátelských zemí“ v ruských strategických podnicích, palivových a energetických společnostech a bankách. Zákaz se vztahuje na strategické podniky, ruské úvěrové instituce, palivové a energetické společnosti, které vyrábějí zařízení a poskytují služby údržby a oprav, dodavatele tepla a elektřiny a ropné rafinérie. Omezení se rovněž dotkne uživatelů velkých ruských podloží s ložisky uhlovodíků se zásobami minimálně 20 milionů tun ropy, 20 miliard metrů krychlových. m plynu nebo 35 milionů tun uhlí, ložiska kovů a nerostů (uran, křemen, nikl, kobalt, tantal, niob, berylium, měď), dále diamanty, zlato, platina, lithium. Seznam také zahrnuje offshore pole developerů.

Neglobalizovaný trh s potravinami

O existenci uceleného mezinárodního potravinového řádu (international food order) v 2. pol. 20. stol. říká ve své práci Friedmann (1982). Mezinárodní rozsah trhů s potravinami byl podle ní z velké části utvořen po druhé světové válce skrze americkou potravinovou pomoc zemím postižených válkou, kde Spojené státy našly výhodné odbytiště pro svou nadprodukci pšenice. Hlavní podíl mezinárodního obchodu s potravinami tvořily tehdy základní potraviny, především obilí, obchodované ve velkých množstvích. Do této doby Friedmann (1982) staví počátky nesoběstačnosti rozvojových zemí v potravinové produkci. Příliv levných potravin zabrzdil rozvoj
zemědělství, které tak ztratilo schopnost zajistit dostatek potravin pro domácí spotřebu. (V Evropě podobným problémům předešla státní podpora zemědělství a jeho vyšší výchozí úroveň.) Negativní důsledky tohoto vývoje se projevily během ropné krize 70. let, kdy země závislé na zahraničních potravinových dovozech odrazu čelili náhlému zvýšení světových potravinových cen (Friedmann 1982) a na scénu vstoupil světový problém hladu, který přetrvává dodnes.