rozsévá semínka tak, aby vznikl konflikt, aniž by ho někdo podezříval jako iniciátora

rozsévá semínka tak, aby vznikl konflikt, aniž by ho někdo podezříval jako iniciátora
rozsévá semínka tak, aby vznikl konflikt, aniž by ho někdo podezříval jako iniciátora

Co staví souseda proti sousedovi, že by se z nenávisti rozkrájeli na kusy? Co vytváří to, že někdo může násilím zničit skupinu lidí, které ani osobně nezná? To není „něco“, ale NĚKDO, kdo má zlé úmysly. Nenávidí lidi, trpí, kdyby se jim mělo dařit a vycházeli spolu. Jeho záměr je ublížit, poškodit a když má strach o sebe, rozsévá semínka tak, aby vznikl konflikt, aniž by ho někdo podezříval jako iniciátora.

Přímá forma je, kdy pomocí lží, obviňování, vyhledávání chyb a překrucování dostane jinou skupinu pod tlak, až tam, kde tato skupina nemá kam ustoupit. Hledá záminku. Z ojedinělosti udělá obecný stav věcí, postoj svého nepřítele. Takto dnes pracují mainstreamová média, někteří politici, zástupci určitých skupin. Pokud najde více témat, kde vytvoří konflikty napříč společností, společnost ztratí základní přilnavost, soudržnost a nikdo se příliš nestará o témata, která se netýkají přímo jich samotných. Příliš rozdělená společnost, víceméně v zákopech postojů, se dá dobře ovládat a dokonce kdysi základní principy a hodnoty, na kterých vzešla, už nikdo nehájí. Lidé jsou zaujati nenávistí k oponentům nebo jsou nasáklí lží a tak nevidí souvislosti skrze nepravdivé informace. Můžete zavést tvrdé omezení určité skupiny a nikdo nehne ani brvou. Přece si to „tamti“ zasloužili. Jen málokdo tuší historickou souvislost: Že příště, dříve či později, budou na řadě oni. Přitom, zdroj svárů a nenávisti, se za rohem směje, až se za břicho popadá. Možná je to jen člověk, co nemá rád lidi. Jen náklonnost předstírá. Ale co když ne, co když má pozici, kdy je mu skutečný prospěch lidí cizí a má tu moc použít vliv nebo dokonce sílu. Bylo by fajn být rozumně obezřetný vůči lidem, kteří chtějí rozeštvávat lidi nebo používat hrubost pro prosazení zájmů, ať už se tváří jakkoliv humánně, jen aby se udělalo něco „dobrého“. Jen je poznat a být schopný říkat, co člověk vidí. Racionalita sestává z přiměřenosti akcí. Chorá mysl, přestože není často viditelná, tuhle míru nezná. Chce škodit na všechny směry. Rozum je pozorovat to, nesouhlasit s tím a přispět k zastavení zla, ať už se mě to přímo týká nebo ne. Je na čase se ptát, komu zvoní hrana.