Spojené Arabské Emiráty | tescoreality.cz

Nikaragua. Mezioceánský kanál spojující Atlantik a Pacifik. Historie developerského projektu

Rozhodnutí vybudovat nikaragujský průplav, který měl být novou lodní trasou mezi Karibským mořem a Atlantským oceánem, padlo před více než deseti lety. Téma projektu však bylo oživeno rozhodnutím prezidenta Nikaraguy Daniela Ortegy. Čína postaví mezioceánský kanál.

Historie projektu propojení Atlantského oceánu s Tichým oceánem sahá až do dob Napoleona III., tedy do poloviny devatenáctého století. Doposud však k realizaci nedošlo – kvůli pozastavení vztahů mezi Managuou a Pekingem a také kvůli četným obavám ze strany ekonomů, ekologů a sociálních aktivistů.

Velký kanál Nikaraguy. Historie projektu XX století.

Již v roce 1825 vznikly plány na stavbu námořní cesty, která by zkrátila dobu plavby mezi Tichým a Atlantským oceánem. Tehdy se uvažovalo o třech možných trasách přes Nikaraguu, Mexiko nebo Panamu . Přestože se na projektu pracovalo přes 80 let, jeho realizace se nedočkala. Odpůrci stavby průplavu byly Spojené státy americké, které se obávaly politické nestability a chudoby v Nikaragui a také konkurence britské vlády, která v té době ovládala území dnešního Belize a pobřeží dnešní Nikaraguy a Hondurasu.

Pozdější pokusy o vybudování kanálu, podniknuté na přelomu 19. a 20. století, se setkaly s nedostatkem financí nutných k zahájení tak velkého podniku . Nikaragujské úřady dokonce požádaly o pomoc Německo a Japonsko, ale kvůli obnoveným pochybnostem USA stavba nezačala.

Téma výstavby Nikaragujského průplavu se vrátilo ve 20. století otevřením Panamského průplavu v roce 1914. Několik let po události Spojené státy zahájily svůj první předběžný průzkum oblasti, známý jako Sultan Report. V letech 1930-31 zkoumal tým výzkumníků složený ze 300 lidí předem vytyčenou trasu průplavu a posuzoval jeho plochy. Odborníci spočítali, že Nikaragujský průplav by byl třikrát delší než Panamský a jeho výstavba by stála dvakrát tolik. Vědci se navíc potýkali s problémy způsobenými mimo jiné silnými dešti. Plány byly přerušeny masivním zemětřesením v roce 1931.

Během druhé světové války byl vyvinut nový projekt mezioceánského kanálu v Nikaragui. Tehdy se uvažovalo o výstavbě průplavu o minimální hloubce 1,8, 3 nebo 3,7 metru. Předmět investice se vrátil a zmizel. V 60. letech se však podařilo oživit díky projektu Plowshare, který předpokládal využití atomových bomb pro mírové účely, k budování infrastruktury.

Mezioceánský kanál v Nikaragui. XXI století

V 21. století se téma výstavby průplavu spojujícího dva oceány pravidelně vrací. V roce 1999 Národní shromáždění Nikaraguy schválilo stavební povolení pro mělký kanál spojující jezero Nikaragua s Karibským mořem. O pět let později nikaragujská vláda představila projekt výstavby železničního spojení mezi vnějšími přístavy budoucího kanálu. Vzhledem k nedostatku financí na stavbu zůstala investice ve fázi projektování.

Výstavba mezioceánského průplavu se setkala se zájmem Ruska a Spojených arabských emirátů. V roce 2009 tehdejší prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv naznačil, že Rusko by o takový podnik mělo zájem. Kromě prohlášení však nebyly podniknuty žádné kroky.

V roce 2013 se do diskuse o projektu zapojila Čína. Jak tehdy informoval Associated Press, nikaragujský zákonodárný sbor udělil 13. června čínské skupině HKND licenci na stavbu kanálu a možnost 50letého řízení investice. Do roku 2022 však neproběhly žádné významné stavební práce. Mohly za to mimo jiné finanční potíže čínské společnosti, která v roce 2018 uzavřela své pobočky v Čínské lidové republice.

Průlom ve výstavbě mezioceánského kanálu v Nikaragui

Rozhodnutí znovu svěřit výstavbu nikaragujského průplavu čínským investorům bylo oznámeno na konci třídenní návštěvy delegace Komunistické strany Číny v Managui, hlavním městě Nikaraguy . Průplav má být podle předpokladů dlouhý 278 km a široký 230 až 520 metrů.

Plánovaná výstavba průplavu vedoucího od Karibského moře přes jezero Nikaragua do Tichého oceánu se setkala s negativním stanoviskem ekologů, podle kterých investice ohrozí ekosystém i faunu a flóru jezera. Podle prezidenta Daniela Ortegy projekt přinese občanům prosperitu.

Terminál 1 dubajského mezinárodního letiště vítá první cestující za 15 měsíců

Po probuzení z 15měsíčního hibernace přivítal terminál 1 dubajského mezinárodního letiště ve Spojených arabských emirátech a hala D zpět své první cestující.

Prvním příletem byl let XY201 společnosti Flynas ze saúdskoarabského hlavního města Rijádu.

Concourse D, který je propojen s terminálem 1 letištním vlakem, byl otevřen v únoru 2016 jako domovský terminál 65 plus mezinárodních dopravců DXB.

Znovuotevření zařízení povede k postupnému návratu těchto dopravců z terminálů 2 a 3 v následujících dnech, protože se uzel připravuje na očekávané zvýšení provozu během letních prázdnin i mimo ně.

Podle provozovatele letiště v Dubaji ve Spojených arabských emirátech toto zařízení „poskytuje služby světové úrovně pro více než 18 milionů cestujících ročně“.

Zařízení byla uzavřena 25. března 2020 po částečném pozastavení provozu v DXB v rámci opatření na kontrolu šíření Covid-19.

V Dušanbe se konala devátá ministerská konference „Srdce Asie – Istanbulský proces“

30. března 2021 se v Dušanbe konala devátá ministerská konference „Srdce Asie – Istanbulský proces“ pod heslem „Posílení společnosti pro mír a rozvoj“.

Konference na vysoké úrovni se zúčastnil prezident Afghánistánské islámské republiky pan Mohammad Ashraf Ghani, jakož i ministři zahraničních věcí a zástupci 15 zúčastněných zemí, včetně Tádžikistánu, Afghánistánu, Íránu, Turecka, Ázerbájdžánu, Pákistánu , Katar, Kazachstán, Indie, Uzbekistán a Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Čína, Rusko. 16 dárcovských zemí bylo přítomno ve formátu tváří v tvář a 16 regionálních a mezinárodních organizací ve formátu online.

„Istanbulský proces“ si klade za cíl posílit regionální bezpečnost i hospodářskou a politickou spolupráci s Afghánistánem prostřednictvím dialogu a opatření k budování důvěry. Regionální dialog začal spoluprací v boji proti terorismu, boji proti obchodu s drogami, chudobě a extremismu.

Fórum zahájili prezident Tádžické republiky Emomali Rahmon a prezident Afghánské islámské republiky Muhammad Ašraf Ghaní.

Hlava státu Emomali Rahmon na začátku svého projevu zdůraznil, že Tádžikistán a Afghánistán mají dlouhodobé historické vztahy v různých oblastech. Slavní lidé spřátelených zemí sdílejí společný jazyk a kulturu, jejíž historické kořeny sahají tisíce let zpět. Je samozřejmé, že nám není osud našich afghánských bratrů lhostejný. „Každá bolest a utrpení afghánského lidu se dotkne srdce každého Tádžičana,“ řekl prezident Emomali Rahmon.

Je třeba poznamenat, že tádžický prezident Emomali Rahmon na několika summitech opakovaně vyzýval světové společenství, aby pomohlo vyřešit afghánský problém, protože krize v této zemi je mezinárodním problémem.

Hlava státu Emomali Rahmon poukázala na důležitost činností a statusu „srdce Asie – Istanbulského procesu“ od jeho založení v roce 2011 až dodnes.

Tádžikistán plně podporuje provádění komplexní mezinárodní strategie k zajištění stability a obnovení míru v Afghánistánu.

Jsme přesvědčeni, že dnešní událost v Dušanbe poskytne nový podnět k řešení problémů v Afghánistánu a zavedení nových mechanismů k obnově země. Emomali Rahmon vyjádřil důvěru, že mezinárodní společenství svými novými iniciativami a návrhy dále posílí mechanismus spolupráce a podpory Afghánistánu.