Plastové znečištění oceánů dosahuje „bezprecedentní úrovně“ za posledních 15 let ve světě

Plastové znečištění ve světových oceánech dosáhlo „bezprecedentní úrovně“ za 15 let, podle studie, která nabádá úřady k uzavření mezinárodní smlouvy plánované na rok 2024, jejímž cílem je zachránit planetu před těmito odpadky.  Výzkum, publikovaný ve středu v americkém časopise PLOS One,  odhaduje, že od roku 2005 bylo do moře vyhozeno 170 000 bilionů kusů plastů na povrchu oceánu, většinou mikroplastů.  Celková hmotnost těchto plastů představuje 2,3 milionu tun,  zdůrazňuje studie.  Toto znečištění „dosáhlo bezprecedentní úrovně za posledních 15 let“, varuje tato zpráva, která považuje  předchozí odhady za podhodnocené a dokonce předpovídá zrychlení jevu, pokud se nic neudělá pro jeho vyřešení.  Výsledky jsou založeny na  vzorcích plastů z více než 11 000 stanic po celém světě za 40 let od roku 1979 do roku 2019.  Ty nevykazovaly žádný jasný trend až do roku 1990, následovaly výkyvy mezi lety 1990 a 2005. Od tohoto data však  „dochází k velmi vysokému nárůstu kvůli rychlému růstu produkce a omezenému počtu politik kontroly uvolňování“,  zdůraznila Lisa Erdle, jedna z autorům, agentuře France-Presse (AFP).  Ve středním oceánu je toto  znečištění  způsobeno především  rybářským vybavením a bójemi, zatímco oblečení, pneumatiky automobilů a jednorázové plasty mají tendenci znečišťovat blíže ke břehu.  Přítomnost těchto  předmětů ohrožuje zvířata, která uvíznou ve větších kusech nebo požívají mikroplasty  , které se pohybují po potravním řetězci k lidem.  Pokud bude trend pokračovat,  očekává se, že se použití plastů od roku 2019 v zemích G20 do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 451 milionů tun ročně,  podle nedávné mezinárodní zprávy.  Po druhé světové válce, v roce 1950,  se na planetě vyrobily jen dva miliony tun.  Odpady mezi lety 1990 a 2005 rozhodně  poklesly, zčásti díky účinným politikám,  jako je úmluva MARPOL z roku 1988 [Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování moře z lodí] o ukončení vypouštění z lodí.  Ale  recyklace , a to ani v  nejbohatších zemích, k vyřešení problému nestačila.  V loňském roce  se 175 zemí dohodlo na ukončení tohoto znečištění vytvořením závazné smlouvy do konce roku 2024 pod záštitou Organizace spojených národů.  Další jednání je naplánováno na květen v Paříži. Pro autory  musí být tato smlouva dostatečně ambiciózní, aby omezila výrobu a používání plastu, ale také lépe zvládla jeho likvidaci.  „Obnova plastů v životním prostředí má pouze omezený účinek a řešení by se proto měla zaměřit na omezení uvolňování plastů,“ uvádí studie.
Plastové znečištění ve světových oceánech dosáhlo „bezprecedentní úrovně“ za 15 let, podle studie, která nabádá úřady k uzavření mezinárodní smlouvy plánované na rok 2024, jejímž cílem je zachránit planetu před těmito odpadky.
Výzkum, publikovaný ve středu v americkém časopise PLOS One, odhaduje, že od roku 2005 bylo do moře vyhozeno 170 000 bilionů kusů plastů na povrchu oceánu, většinou mikroplastů.
Celková hmotnost těchto plastů představuje 2,3 milionu tun, zdůrazňuje studie.
Toto znečištění „dosáhlo bezprecedentní úrovně za posledních 15 let“, varuje tato zpráva, která považuje předchozí odhady za podhodnocené a dokonce předpovídá zrychlení jevu, pokud se nic neudělá pro jeho vyřešení.
Výsledky jsou založeny na vzorcích plastů z více než 11 000 stanic po celém světě za 40 let od roku 1979 do roku 2019.
Ty nevykazovaly žádný jasný trend až do roku 1990, následovaly výkyvy mezi lety 1990 a 2005. Od tohoto data však „dochází k velmi vysokému nárůstu kvůli rychlému růstu produkce a omezenému počtu politik kontroly uvolňování“, zdůraznila Lisa Erdle, jedna z autorům, agentuře France-Presse (AFP).
Ve středním oceánu je toto znečištění způsobeno především rybářským vybavením a bójemi, zatímco oblečení, pneumatiky automobilů a jednorázové plasty mají tendenci znečišťovat blíže ke břehu.
Přítomnost těchto předmětů ohrožuje zvířata, která uvíznou ve větších kusech nebo požívají mikroplasty , které se pohybují po potravním řetězci k lidem.
Pokud bude trend pokračovat, očekává se, že se použití plastů od roku 2019 v zemích G20 do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 451 milionů tun ročně, podle nedávné mezinárodní zprávy.
Po druhé světové válce, v roce 1950, se na planetě vyrobily jen dva miliony tun.
Odpady mezi lety 1990 a 2005 rozhodně poklesly, zčásti díky účinným politikám, jako je úmluva MARPOL z roku 1988 [Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování moře z lodí] o ukončení vypouštění z lodí.
Ale recyklace , a to ani v nejbohatších zemích, k vyřešení problému nestačila.
V loňském roce se 175 zemí dohodlo na ukončení tohoto znečištění vytvořením závazné smlouvy do konce roku 2024 pod záštitou Organizace spojených národů.
Další jednání je naplánováno na květen v Paříži. Pro autory musí být tato smlouva dostatečně ambiciózní, aby omezila výrobu a používání plastu, ale také lépe zvládla jeho likvidaci.
„Obnova plastů v životním prostředí má pouze omezený účinek a řešení by se proto měla zaměřit na omezení uvolňování plastů,“ uvádí studie.
Ve středním oceánu je toto znečištění způsobeno především rybářským vybavením a bójemi, zatímco oblečení, pneumatiky automobilů a jednorázové plasty mají tendenci znečišťovat blíže ke břehu.

Plastové znečištění ve světových oceánech dosáhlo „bezprecedentní úrovně“ za 15 let, podle studie, která nabádá úřady k uzavření mezinárodní smlouvy plánované na rok 2024, jejímž cílem je zachránit planetu před těmito odpadky.

Výzkum, publikovaný ve středu v americkém časopise PLOS One,  odhaduje, že od roku 2005 bylo do moře vyhozeno 170 000 bilionů kusů plastů na povrchu oceánu, většinou mikroplastů.

Celková hmotnost těchto plastů představuje 2,3 milionu tun,  zdůrazňuje studie.

Toto znečištění „dosáhlo bezprecedentní úrovně za posledních 15 let“, varuje tato zpráva, která považuje  předchozí odhady za podhodnocené a dokonce předpovídá zrychlení jevu, pokud se nic neudělá pro jeho vyřešení.

Výsledky jsou založeny na  vzorcích plastů z více než 11 000 stanic po celém světě za 40 let od roku 1979 do roku 2019.

Ty nevykazovaly žádný jasný trend až do roku 1990, následovaly výkyvy mezi lety 1990 a 2005. Od tohoto data však  „dochází k velmi vysokému nárůstu kvůli rychlému růstu produkce a omezenému počtu politik kontroly uvolňování“,  zdůraznila Lisa Erdle, jedna z autorům, agentuře France-Presse (AFP).

Ve středním oceánu je toto  znečištění  způsobeno především  rybářským vybavením a bójemi, zatímco oblečení, pneumatiky automobilů a jednorázové plasty mají tendenci znečišťovat blíže ke břehu.

Přítomnost těchto  předmětů ohrožuje zvířata, která uvíznou ve větších kusech nebo požívají mikroplasty  , které se pohybují po potravním řetězci k lidem.

Pokud bude trend pokračovat,  očekává se, že se použití plastů od roku 2019 v zemích G20 do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 451 milionů tun ročně,  podle nedávné mezinárodní zprávy.

Po druhé světové válce, v roce 1950,  se na planetě vyrobily jen dva miliony tun.

Odpady mezi lety 1990 a 2005 rozhodně  poklesly, zčásti díky účinným politikám,  jako je úmluva MARPOL z roku 1988 [Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování moře z lodí] o ukončení vypouštění z lodí.

Ale  recyklace , a to ani v  nejbohatších zemích, k vyřešení problému nestačila.

V loňském roce  se 175 zemí dohodlo na ukončení tohoto znečištění vytvořením závazné smlouvy do konce roku 2024 pod záštitou Organizace spojených národů.

Další jednání je naplánováno na květen v Paříži. Pro autory  musí být tato smlouva dostatečně ambiciózní, aby omezila výrobu a používání plastu, ale také lépe zvládla jeho likvidaci.

„Obnova plastů v životním prostředí má pouze omezený účinek a řešení by se proto měla zaměřit na omezení uvolňování plastů,“ uvádí studie.