Stockholm potřebuje růst. Je čas napravit díry v městské struktuře

Stockholm potřebuje růst. Je čas napravit díry v městské struktuře
Stockholm potřebuje růst. Je čas napravit díry v městské struktuře

Stockholm potřebuje růst. Všichni Stockholmané, kteří mají děti nebo děti plánují mít, si časem uvědomí nedostatek bydlení. Pojmenovat každý travnatý plácek jako park nevhodný pro zástavbu neobstojí. Samozřejmě jsou oblasti, které jsou přímo nevhodné pro rozvoj, ale to by nemělo zastínit pohled na vykořisťování obecně. Důležité je, JAK stavíme.

Nemůžeme ignorovat skutečnost, že Stockholm je hlavním městem Švédska s důrazem na město a město je hustě zastavěno. Velké zelené plochy divoké přírody jsou ve městě anomálií. Pokud si toto stanovíte jako hlavní požadavek na své životní prostředí, existuje mnoho dalších míst k životu, ale je to také otázka udržitelnosti.

Pokud nasloucháte veřejnému mínění, když se sděluje politika městského plánování, brzy si uvědomíte, že postoj je takový, že existuje univerzální řešení pro budování dobrého města. Velké zelené plochy, stromy, světlo a vzduch představují to dobré a žádoucí – zahušťování a nové budovy naopak. To samozřejmě neplatí, protože kdyby tomu tak bylo, nikdo by nechtěl bydlet v Gamla Stan, oslavované a velmi živé a příjemné čtvrti, která postrádá všechny výše uvedené parametry. I na okresních školách jsou dlouhé fronty a ani na vteřinu si nemyslím, že dětem chybí velký školní dvůr.

Méně poslouchejte ty, kteří říkají všem ne

Namísto toho, aby tato skutečnost vyžadovala přemýšlení, stále více osob s rozhodovací pravomocí naslouchá veřejnému mínění, které říká ne téměř všemu. Je důležité naslouchat veřejnému mínění, ale situace se stala neudržitelnou. U procesů, které trvají více než deset let od předložení stavebního povolení po dokončenou stavbu, je to spíše pravidlem než výjimkou.

Navzdory tomu se novinka často ukáže jako špatná, někdy až katastrofálně špatná. Zahuštění Brommy a Aspuddenu jsou dva příklady, kdy velké obytné pozemky s velkorysými staršími stavebními právy poskytují finanční pobídky k demolici rodinných domů a zneužití odtrženého pozemku do absurdity s objemem budovy, který je této oblasti cizí. Dalšími příklady hororu jsou Stockholm Waterfront, Norra Torren a nedávné nadměrné využívání Hötorgscity. Povolené demolice kulturně označených nemovitostí jako Hästen 21 a Snäckan 8 je jiný druh.

Je jasné, že je třeba něco udělat, bez ohledu na všechny nové architektonické politiky a stavební předpisy.

Je zapotřebí větší a dlouhodobější přilnavost

Řešením je pokud možno přestat s plánováním razítek, kde se každý rozvoj stává bojem, a místo toho zaujmout širší a dlouhodobý přístup k tomu, jak může město atraktivně růst. Je možné chránit stávající a zároveň udržitelně využívat pečlivým plánováním, ale pak je třeba vybudovat Stockholm.

Město mimo celnici nebylo plánováno stejným způsobem jako vnitřní město s několika výjimkami, jednou z nich byl centrální Aspudden, velmi oblíbené předměstí. Postupem času se však rozšířily i jiné ideály a z vybudovaných předměstí se staly izolované enklávy, které byly od sebe zcela odpojeny.

Rezidence byly odděleny od komunitních služeb a obchodu, které místo integrace byly umístěny do centra. Dnes je mnohá z těchto center vystavena nejistotě a selhávající zákaznické základně, protože v každé domácnosti nyní žije méně lidí. Tyto oblasti jsou často vhodné pro městskou zástavbu. Dobře naplánované zahuštění přizpůsobené stávajícímu prostředí se stává bezpečnější a získává zvýšený počet potenciálních zákazníků, takže je možné namísto rušení rozvíjet obchodní a komunitní služby.

Nezastavěné prostory vhodné pro městskou zástavbu

Tyto prostory nezastavěné půdy jsou tak vhodné pro udržitelný městský rozvoj, protože infrastruktura již existuje. V lokalitách blízko města může být sousedská zástavba způsobem, jak dosáhnout atraktivní i husté městské zástavby, v okrajovějších lokalitách, třeba i v občasné centrální poloze, mohou být vhodné řadové domy podle anglického vzoru, protože jsou oba povrchové efektivní a lze jej naplánovat se zeleným soukromým zázemím vhodným pro rodiny.

Plánování a dělení větších ploch, kde se plánuje pouze výška domů, šířka ulic, náměstí, parků a společensky účelných budov, není žádnou novinkou, ale charakterizovalo Stockholm, který je dnes placen nejvyššími cenami. K získání úplného a předvídatelného plánu je také potřeba doplnit větší plány o komplexní šetření mezer. Obyvatelé v okolí tak vědí, co se bude stavět, a developeři vědí, s čím se musí potýkat.

Gubbängsfältet a jižní strana Katarinavägen jsou dvě místa, která mají všechny podmínky k tomu, aby se mohla dobře rozvíjet. To neznamená, že by měl sport v Gubbängsfältetu ustoupit nebo že by se zelená plocha v Katarinavägen zmenšila. Při správném plánování je možné získat obojí.

Podivné úvahy několika stran

Je proto velmi zvláštní, že několik stran obhajuje letiště Bromma jako budoucí oblast rozvoje měst. Kromě toho, že je potřeba rozsáhlá a velmi nákladná sanace půdy, než vůbec začnete stavět bydlení, bude Bromma zaneprázdněna tím, že bude letištěm ještě mnoho let. Jakmile tam budeme, rozvine se elektrické letectví a Bromma vytvoří svou stockholmskou základnu.

Pokud by Stockholmu historicky nebylo dovoleno využívat zelené plochy k rozvoji, všichni bychom se dnes tísnili ve Starém Městě.

Nespadnout do populistické pasti a říci ne všemu, aniž byste místo toho představili, co chcete udělat, vyžaduje politickou odvahu. Debata o tom, jak nejlépe rozvinout Stockholm, je nutností, která by neměla mít žádnou politickou barvu. Při změně řídítek není ekologicky ani dlouhodobě udržitelné provádět zásadní změny v držení těla. Voliči si zaslouží něco lepšího.

Obce mají monopol na plánování – tak na co čekáte?

Peter Wallmark
Odcházející člen výboru města, majetku, dopravy a rozvoje na stockholmské radnici

Ve Skandinávii zájem o Tesly klesá, předbíhá ji švédská novinka

Polestar
Polestar

Polestar 2 má podobné parametry a lepší zpracování.
OSLO. Norsko je země, kde více než 75 procent prodejů nových aut tvoří již elektromobily nebo plug-in hybridy. Důvodem je vysoké daňové zatížení aut se spalovacím motorem a naopak štědré státní zvýhodňování elektromobilů.

Není proto divu, že Tesle se v Norsku mimořádně dařilo a loni si na konto připsala 18 798 nových registrací. Ukazuje se však, že časy se mění a loajalita skandinávských zákazníků k Tesle prudce klesá.

polestar 2
polestar 2

Nejprodávanějším autem v Norsku je již několik měsíců Audi e-Tron . Za ním se drží Mercedes EQC a na třetím místě Volkswagen Golf.
Překvapením roku je však raketový start prodejů značky Polestar patřící Volvu. Polestar 2 , jako konkurent Tesly Model 3 se hned probojoval na čtvrté místo.

Zatímco Tesla Model 3s zaznamenala v srpnu 264 registrací, Polestar 2 je měl 504. Dalších 284 kusů se prodalo v sousedním Švédsku, což také stačilo na předjetí Tesly Model 3.

Novináři i první majitelé Polestar 2 si v porovnání s Tesla pochvalují lepší zpracování, bezproblémové ovládání infotainmentu i lepší jízdní vlastnosti s větším komfortem.

Parametry Polestar 2 nemají daleko od Tesly Model 3 DualMotor, tedy pohon všech kol, výkon 300 kW (408 koní), baterie s kapacitou 75 kWh a reálný dojezd okolo 400 kilometrů.

Přestože jde o švédskou značku, Polestar 2 se podobně, jako Tesla také nevyrábí v Evropě. Jeho rodištěm je továrna Luqiao v Číně.
Očekává se, že prodeje v následujících měsících zamíchají další elektromobily evropských značek, které se dostávají do prodeje. Po nevydařeném startu a problémy se softwarem by to měl být Volkswagen ID.3 , ale i Škoda Enyaq či cenově dostupná elektrická Dacia , kterou poznáme již brzy.