Robert Šlachta (* 22. červenec 1971 Boskovice) je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 náměstek generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce

Pokud to vidíte stejně, sdílejte

Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.

Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.

Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.

V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.

Expremiér Petr Nečas, byl předsedou vlády od roku 2010 do roku 2013 a jehož současná manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) úkolovala vojenské zpravodajce, aby sledovali bývalou manželku Petra Nečase a dostávala drahé dary od lobistů, kteří se chtěli setkat s předsedou vlády. Petr Nečas se oprávněně bojí vstupu Roberta Šlachty a dalších policistů kteří Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) vyšetřovali a zatkli, do politiky.

Protimafiánský Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který tehdejší milenku a současnou manželku expremiéra a další lidi zatýkal, už neexistuje. A jeho dlouholetý šéf Robert Šlachta u policie skončil a nyní jde do politiky.

Nové hnutí Přísaha už se začalo zapisovat do volebních modelů. Ten nejnovější od agentury Kantar přisoudil hnutí Přísaha 2,5 % hlasů, stejné hodnoty pak Přísaha dosahuje například i v dubnovém modelu agentury Median, kde se tak dostává na úroveň mnohem déle působící Trikolóry či Zelených.

Uzbekistán a Jižní Korea mají v úmyslu posílit meziparlamentní vazby Strany uvedly, že v poslední době se rovněž zintenzivnil meziparlamentní dialog mezi Uzbekistánem a Koreou.

Boj s korupcí patří k zásadním tématům, na kterých hnutí Přísaha staví. Patří také k tématům, které se na české politické scéně dlouhodobě vrací. Před Andrejem Babišem s ním jednorázový úspěch slavilo například i hnutí Věci veřejné. „Andrej Babiš na tom tématu vyrostl minimálně v roce 2013, ale poté ve volebním období 2013-2017 velmi výrazně změnil svůj elektorát, zaměřil se na jiné skupiny voličů a dnes už jde komunikace hnutí ANO úplně jiným směrem,“ dodal analytik agentury Kantar Pavel Ranocha.

Protikorupční rétorika však nemusí být jediným prvkem, který přitahuje bývalé voliče hnutí ANO. Dosavadní styl kampaně Šlachtova hnutí se totiž výrazně podobá taktice zvolené Andrejem Babišem u voleb v roce 2013. „Stylem to může oslovovat dost podobné skupiny lidí,“ řekl Ranocha s tím, že je Šlachta například velmi aktivní na sociálních sítích. „Je v tuhle dobu velmi aktivní a snaží se vybudit minimálně znalost a začít se tímhle způsobem prosazovat. Otázka je, jestli v tom plánuje pokračovat, bude na to mít zdroje a jestli se bude schopen dostat výrazněji přes současná čísla,“ dodal Pavel Ranocha.

Podobných prvků je celá řada. Kampaň staví zejména na příběhu a tváři svého předsedy, kterého staví do role policisty, který se nebál zasáhnout proti politikům a proto musel jeho útvar skončit. Podobně jako Andrej Babiš pak disponuje Robert Šlachta knihou, která představuje čtenářům jeho vize či dlouhými videi na sociálních sítích, v nichž prezentuje své názory či odpovídá na dotazy lidí. Důležitým prvkem jsou pak také kontaktní kampaň, tedy vyjíždění do krajů a navštěvování vesnic či měst. Těch už má Šlachta desítky za sebou a podle svých slov jich chce zatím další čtyři desítky stihnout navštívit do začátku června. V krajích pak hnutí mobilizovalo podle Šlachty už přes čtyři tisíce dobrovolníků, kteří s kampaní pomáhají. Ti organizují také sběr podpisů pod petici, která vyzývá k prověření státních zakázek v době nouzového stavu.

Na programu hnutí zatím pracuje, na webu zveřejnilo pouze obecnější „programové body“. V nich zmiňuje například zřízení specializovaných policejních útvarů pro korupci či závažné hospodářské trestné činnosti, urychlení a zjednodušení právních procesů či zjednodušení a větší transparentnost v dotační politice. Podle Šlachtova dřívějšího vyjádření se jeho hnutí chce pohybovat na politickém středu. Odmítá také přijetí eura nebo kvót na uprchlíky.

Rozhodnutí založit politické hnutí oznámil bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu koncem letošního ledna. Na rozjezd hnutí si Šlachta i spoluzakladatel hnutí a bývalý policista Tomáš Sochr půjčili peníze. Šlachta si půjčil milion korun od bývalého kolegy Romana Těžkého, Sochr pak stejnou částku od svého bratra. „Do příprav hnutí taky vložila peníze firma Tomášova kamaráda z dětství Petra Kahouna, z Nenačovic, firma Šimway. Bylo to 770 000 korun,“ uvedl při příležitosti zaregistrování hnutí Šlachta s tím, že do projektu vložil i svých dvě stě tisíc korun.

Podle Šlachty patří zatím mezi největší sponzory hnutí podnikatel Miloš Fürst. Ten podle transparentního účtu do hnutí investoval už 3 miliony. „Sledoval jsem tvoji kariéru už na ÚOOZ a bylo mi jasné, že se lidi ve vládě báli, že na ně taky dojde, a proto vás radši rozpustili. To se mě dotklo. Chtěl jsem, aby si se všem těm gaunerům podíval na zoubek,“ komentoval Fürst svůj první dar milionu a půl korun na oficiálním facebookovém profilu Roberta Šlachty.

Tvářemi hnutí jsou kromě Šlachty a někdejšího policisty Tomáše Sochra i další bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek a Jaroslav Pelc či sociální pracovnice Jaroslava Pauchová. Objevila se však i řada spekulací o postavách stojících v pozadí, například bývalém předsedovi Věcí veřejných Vítu Bártovi. To však Šlachta odmítá, připustil však, že mezi jeho spolupracovníky patří i někdejší poslanec Věcí veřejných Jiří Štětina. „Má velké politické zkušenosti. Radí mi ohledně stanov, programu a toho, jak vůbec politické strany a hnutí fungují,“ řekl Šlachta MF Dnes. „Je také pravda, že mi s Vítem Bártou zprostředkoval asi dvě sezení, pokaždé byl u toho. U Bárty mě zajímaly hlavně ty jeho slečny ve Věcech veřejných a věci okolo, abych nedopadl jako oni,“ dodal pro deník Šlachta s tím, že se kvůli zájmu o zkušenosti stýkal s řadou bývalých či současných politiků, například i s bývalým jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD).

Co je dneska špatně s Národní sportovní agenturou? Najdete ve videu.

Národní sportovní agentura (dále jen „Agentura“) byla zřízena ke dni 1. 8. 2019, od 1. 1. 2020 přebírá od MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky) kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a připravuje a vyhlašuje dotační programy na rok 2021 a další roky. Agentura rozděluje dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021.

MŠMT bude naposledy vyhlašovat dotační výzvy v oblasti podpory sportu na podzim 2019 pro rok 2020, posléze rozhodne o žádostech, vyplatí a vyúčtuje s příjemci dotace a zkontroluje plnění podmínek dotace. V roce 2020 již bude vyhlašovat dotační programy a odpovídající výzvy na rok 2021 Agentura. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021.