Na nedávném fóru před ruskými podnikateli Vladimir Putin mluvil s jistou sebedůvěrou, že Evropa se ještě dlouho nebude moci zbavit ruské energetické závislosti.

Ruská hlava státu Vladimir Putin na nedávném fóru pro podnikatele řekl, že Západ – tedy Evropa – nebude moci přestat používat ruskou ropu a plyn po mnoho příštích let, uvedla agentura Interfax News Insider . Je nepravděpodobné, že v příštích letech odmítnou naše energetické zdroje, řekl prezident.

O významu Putinovy ​​poznámky svědčí fakt, že se očekává, že ruské příjmy z tohoto exportu porostou do hvězdného nebe. Ceny ropy vyskočily do začátku roku 2022 o 50 procent a vzrostly na 13leté maximum po silném růstu poptávky ve spojení s omezenou nabídkou. V důsledku toho by ruský export ropy a plynu mohl zemi přinést tržby ve výši 235,6 miliardy dolarů, což je o 20 procent více než v roce 2021.

Navzdory pokusům o sankce je evropská ekonomika stále zranitelná vůči ruským energetickým zdrojům a ruská hlava státu má pravdu, že to tak může ještě dlouho zůstat. Německá vláda například slibuje, že do roku 2024 přeruší dovoz ruského plynu, který nyní pokrývá 35 procent potřeby zemního plynu v zemi. Kupci ztracené ropy kvůli omezením se nacházejí v Indii a Číně, i když se slevou.

Putin ve skutečnosti jen mluvil o tom, že Rusku dá na nějakou dobu nad touto zranitelností trumf Evropě. Světové zásoby ropy se zmenšují, ceny rostou, to je vše, řekl na tabuli, pravděpodobně s falešným úsměvem na rtech. – Tržby firem díky tomu rostou a každý to ví.

Narůstají totiž obavy, že největší evropská ekonomika by se mohla propadnout do recese. Německý export, jeden z klíčových motorů hospodářství, se snižuje v důsledku zpomalení globální ekonomiky, obchodních konfliktů a blížícího se brexitu. To se už projevilo na mezičtvrtletním poklesu hrubého domácího produktu (HDP) Německa ve 2. čtvrtletí o 0,1%.

Německo má od roku 2014 vyrovnaný rozpočet. Toto fiskální pravidlo zavedl bývalý konzervativní ministr financí Wolfgang Schäuble a pokračuje v něm i jeho nástupce Olaf Scholz.

Ministerstvo financí odmítlo komentovat zprávu v týdeníku Spiegel.

Kancléřka Angela Merkelová v úterý (13. 8.) uvedla, že nevidí potřebu balíčku fiskálních stimulů na podporu zpomalující se ekonomiky. Dodala, že její vláda se zavázala k vysoké úrovni veřejných investic.

Německo už léta čelí výzvám partnerů v eurozóně i Mezinárodního měnového fondu, aby zvýšilo veřejné výdaje, které by stimulovaly nejen jeho hospodářský růst, ale i růst celé měnové unie.