Moje droga byl pervitin. Každičký můj impulz se mu podřizoval, takže proces myšlení byl zcela v troskách.

Žádná myšlenka, ani dobrá ani špatná, prostě jen: Udělej to! Vůbec jsem to neměl pod kontrolou, pervitin mi dal pocit prázdnoty.

To bylo to nejhorší, co mě mohlo potkat.

Stálo mě to rodinu, stálo mě to přátele. Stálo mě to mě samotného. Když jsem ztratil sebe, ztratil jsem všechno.

Naštěstí moje sestra objevila Narconon.

Během saunování jsem lépe spal, zlepšila se mi pleť, začal jsem zase přibírat.

To bylo znovuzrození.

Díky tomu jsem omládl v každém slova smyslu: fyzicky, mentálně. Dokázal jsem lépe myslet a skutečně přemýšlet než jen prostě instinktivně jednat.

Chodil jsem spát, abych se ráno probudil a věděl, čeho můžu další den dosáhnout.

Mám zpátky rodinu, mám zpátky sebe, mám zpět svůj životní elán, mám elán uspět. A nejen to, také mám znovu pocit sounáležitosti s ostatními lidmi.